5 hodnocení

Hudba jako ryze citové umění

Antologie představuje první české překlady z teoretických spisů hudebního skladatele Antonína Rejchy, pražského rodáka, které vznikaly v druhé polovině jeho života během druhého pařížského pobytu v letech 1808 až 1836. Rejcha je jedním z nejvýraznějších hudebních teoretiků první třetiny 19. století. Jeho spisy vytvářejí soudržný pedagogický systém a prostřednictvím dobových překladů do němčiny, italštiny a angličtiny se staly základními nástroji institucionálních pilířů evropské klasické hudby nejenom v Evropě. S oporou univerzitního vzdělání a srovnáváním s tvorbou J. Haydna a W. A. Mozarta se stal Rejcha kritikem vývoje dobové hudby a současně ve svých spisech demonstroval, v čem má spočívat skutečná hodnota hudební kompozice. Vybrané texty o melodii, formách, hudební myšlence nebo umění operního skladatele jsou sjednoceny v základní filosoficko­‑estetické podmínce – hudba je skutečným uměním jen v těch okamžicích, kdy o ní rozhoduje cit, a nikoli rozum.

Typ
Zvolená varianta není k dispozici. Reset vybraných parametrů.
Můžeme doručit do:
- 6.11.2024 Zvolte variantu
Vyprodáno Skladem Zvolte variantu
190 Kč 177 Kč od 177 Kč –14 % –15 % až –15 % 162 Kč 150 Kč od 150 Kč
Kategorie: Hudba
? Edice: Vita Intellectiva
Název: Hudba jako ryze citové umění
Autor: Rejcha, Antonín
Edice: VITA INTELLECTIVA
Spoluvydavatel:
Vazba: brožovaná
Formát: 11 x 17 cm
Počet stran: 190
Rok vydání: 2009
ISBN (print): 978-80-87258-15-6
ISBN (e-kniha): 978-80-7476-283-3
753 hudba jako ryze citove umeni
E-kniha
190 Kč 177 Kč od 177 Kč –14 % –15 % až –15 %

Antologie představuje první české překlady z teoretických spisů hudebního skladatele Antonína Rejchy, pražského rodáka, které vznikaly v druhé polovině jeho života během druhého pařížského pobytu v letech 1808 až 1836. Rejcha je jedním z nejvýraznějších hudebních teoretiků první třetiny 19. století. Jeho spisy vytvářejí soudržný pedagogický systém a prostřednictvím dobových překladů do němčiny, italštiny a angličtiny se staly základními nástroji institucionálních pilířů evropské klasické hudby nejenom v Evropě. S oporou univerzitního vzdělání a srovnáváním s tvorbou J. Haydna a W. A. Mozarta se stal Rejcha kritikem vývoje dobové hudby a současně ve svých spisech demonstroval, v čem má spočívat skutečná hodnota hudební kompozice. Vybrané texty o melodii, formách, hudební myšlence nebo umění operního skladatele jsou sjednoceny v základní filosoficko­‑estetické podmínce – hudba je skutečným uměním jen v těch okamžicích, kdy o ní rozhoduje cit, a nikoli rozum.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: