2 hodnocení

Portmannova filosofická biologie a antropologie

Osobnost a dílo Adolfa Portmanna (1897–1982) inspiruje již několik generací českých biologických myslitelů. Po módě genetického determinismu se v dnešní teoretické biologii opět obnovuje zájem o ohledávání filosofického základu, ze kterého čerpají vědy o živém. Právě v tomto kontextu je třeba přistoupit k Portmannovu klíčovému pojmu niternosti: organismus je pochopen jako autonomně jednající aktér prožívající své okolí, nikoliv jako sofistikovaný mechanismus či výsledek darwinistických selekčních procesů. Originalita Portmannovy „bazální antropologie“ pak spočívá v tom, že ačkoliv přistupuje k člověku biologickými prostředky, daří se jí vykázat jeho jedinečnost mezi ostatními organismy. Portmann je podnětným myslitelem rovněž pro filosofy, neboť názorně ukazuje, jak je možné ve spojitosti s husserlovským diktem „návratu k jevům“ skloubit smyslové vnímání s erudicí empirické biologie. Živá bytost vystupuje před člověkem jako tajemství, její estetická stránka ho nakonec dovádí k uvědomění, že biologie citlivá k projevům niternosti nemůže být čistě přírodní vědou.

O autorovi:

Mgr. Filip Jaroš, Ph.D. (* 1982 v Praze), absolvoval doktorské studium teoretické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2017/2018 realizoval postdoktorský výzkumný projekt na estonské University of Tartu, kde se věnoval problému soužití lidí a koček v městském prostředí. Od roku 2020 je členem editorského týmu časopisu Biosemiotics. V současnosti působí jako odborný asistent na Katedře filozofie a společenských věd Univerzity Hradec Králové. Mezi jeho odborné zájmy patří vztah mezi člověkem a zvířetem, biosémiotika, filosofická antropologie (s důrazem na dílo Adolfa Portmanna) a filosofie biologie. Byl jedním z editorů (spolu s O. Dadejíkem a M. Kaplickým) publikace Krása a zvíře (Dokořán, 2014), věnující se estetickým, přírodovědným a etickým otázkám ve vztahu lidí a zvířat. Dále editoval (spolu s J. Kloudou) monografii Adolf Portmann: A Thinker of Self-Expressive Life (Springer, 2021), která anglickému čtenáři vůbec poprvé přestavuje Portmannovo myšlení ve světle antropologie, biologie a filosofie.

Můžeme doručit do:
2.2.2023
Skladem
420 Kč –15 % 357 Kč
Kategorie: Naučná a odborná
? Edice: Vita Intellectiva
Název: Portmannova filosofická biologie a antropologie
Autor: VITA INTELLECTIVA
Edice:
Nakladatel: Togga
Vazba: vázaná, s přebalem
Formát: 11 x 17 cm
Počet stran: 332
Rok vydání: 2022
ISBN: 978-80-7476-264-2
Jazyk: český
Portmannova filosofická biologie a antropologie
Novinka Tip
420 Kč –15 %

Osobnost a dílo Adolfa Portmanna (1897–1982) inspiruje již několik generací českých biologických myslitelů. Po módě genetického determinismu se v dnešní teoretické biologii opět obnovuje zájem o ohledávání filosofického základu, ze kterého čerpají vědy o živém. Právě v tomto kontextu je třeba přistoupit k Portmannovu klíčovému pojmu niternosti: organismus je pochopen jako autonomně jednající aktér prožívající své okolí, nikoliv jako sofistikovaný mechanismus či výsledek darwinistických selekčních procesů. Originalita Portmannovy „bazální antropologie“ pak spočívá v tom, že ačkoliv přistupuje k člověku biologickými prostředky, daří se jí vykázat jeho jedinečnost mezi ostatními organismy. Portmann je podnětným myslitelem rovněž pro filosofy, neboť názorně ukazuje, jak je možné ve spojitosti s husserlovským diktem „návratu k jevům“ skloubit smyslové vnímání s erudicí empirické biologie. Živá bytost vystupuje před člověkem jako tajemství, její estetická stránka ho nakonec dovádí k uvědomění, že biologie citlivá k projevům niternosti nemůže být čistě přírodní vědou.

O autorovi:

Mgr. Filip Jaroš, Ph.D. (* 1982 v Praze), absolvoval doktorské studium teoretické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2017/2018 realizoval postdoktorský výzkumný projekt na estonské University of Tartu, kde se věnoval problému soužití lidí a koček v městském prostředí. Od roku 2020 je členem editorského týmu časopisu Biosemiotics. V současnosti působí jako odborný asistent na Katedře filozofie a společenských věd Univerzity Hradec Králové. Mezi jeho odborné zájmy patří vztah mezi člověkem a zvířetem, biosémiotika, filosofická antropologie (s důrazem na dílo Adolfa Portmanna) a filosofie biologie. Byl jedním z editorů (spolu s O. Dadejíkem a M. Kaplickým) publikace Krása a zvíře (Dokořán, 2014), věnující se estetickým, přírodovědným a etickým otázkám ve vztahu lidí a zvířat. Dále editoval (spolu s J. Kloudou) monografii Adolf Portmann: A Thinker of Self-Expressive Life (Springer, 2021), která anglickému čtenáři vůbec poprvé přestavuje Portmannovo myšlení ve světle antropologie, biologie a filosofie.