Bajka o včelách, 1. díl
Původně dvacetistránková báseň (1705) byla rozšířena o dvacet Poznámek, z nichž mnohé dosahují desítek stránek, (1714) a konečně doplněna dvěma eseji (1723). Takto poslepovaná, avšak velmi čtivá a zábavná kniha způsobila skandál a stala se bestsellerem, který svého autora doživotně finančně zajistil. Její popularita se odvíjí od paradoxního motta „soukromá neřest – veřejné blaho“, ve kterém Mandeville dokazuje, že i ze zdánlivě škodlivých osobních prohřešků, jako je hrabivost, pýcha, marnotratnost, marnivost, krádeže, loupeže a opilství plynou pozitivní důsledky pro obchod a ekonomiku státu. Naopak čistě morální společnost by okamžitě zchudla a neobstála v konkurenci svých sousedů. Oprostil tím jako první hospodářské otázky od morálních a pomohl založit ekonomii jako vědu. Když se pak dále snažil navíc demaskovat lásku k bližnímu jako evolučně sankcionované vysvětlitelné sobectví, setkal se s prudkým odmítáním, ale předznamenal i dnešní psychologicko-sociologická vysvětlení vzniku morálky a lidské společnosti vůbec.
Recenzi na tuto publikaci najdete zde
O překladateli:
Marek Tomeček (1976), vystudoval filozofii a angličtinu na FF UK, kde i obhájil doktorát o imaterialismu George Berkeleyho a jeho ve vztahu k selskému rozumu. Publikuje odborné články o raně novověké filozofii a překládá filozofické knihy (George Berkeley, Bernard Mandeville, David Hume, J. L. Austin). Zabývá se také filozofií jazyka, lingvistikou a sémantikou, vydal knihu Sedm slov o normativních pojmech, jejich změnách v čase a přecházení mezi etikou a politikou.
Kategorie: | Naučná a odborná |
---|---|
? Edice: | Noema |
Název: | Bajka o včelách, 1. díl |
Autor: | Bernard Mandeville |
Edice: | NOEMA |
Nakladatel: | Togga |
Vazba: | pevná |
Formát: | 15 x 19 cm |
Počet stran: | 358 |
Rok vydání: | 2023 |
ISBN: | 978-80-7476-292-5 |
Jazyk: | český |
Překlad: | Marek Tomeček |
Původně dvacetistránková báseň (1705) byla rozšířena o dvacet Poznámek, z nichž mnohé dosahují desítek stránek, (1714) a konečně doplněna dvěma eseji (1723). Takto poslepovaná, avšak velmi čtivá a zábavná kniha způsobila skandál a stala se bestsellerem, který svého autora doživotně finančně zajistil. Její popularita se odvíjí od paradoxního motta „soukromá neřest – veřejné blaho“, ve kterém Mandeville dokazuje, že i ze zdánlivě škodlivých osobních prohřešků, jako je hrabivost, pýcha, marnotratnost, marnivost, krádeže, loupeže a opilství plynou pozitivní důsledky pro obchod a ekonomiku státu. Naopak čistě morální společnost by okamžitě zchudla a neobstála v konkurenci svých sousedů. Oprostil tím jako první hospodářské otázky od morálních a pomohl založit ekonomii jako vědu. Když se pak dále snažil navíc demaskovat lásku k bližnímu jako evolučně sankcionované vysvětlitelné sobectví, setkal se s prudkým odmítáním, ale předznamenal i dnešní psychologicko-sociologická vysvětlení vzniku morálky a lidské společnosti vůbec.
O překladateli:
Marek Tomeček (1976), vystudoval filozofii a angličtinu na FF UK, kde i obhájil doktorát o imaterialismu George Berkeleyho a jeho ve vztahu k selskému rozumu. Publikuje odborné články o raně novověké filozofii a překládá filozofické knihy (George Berkeley, Bernard Mandeville, David Hume, J. L. Austin). Zabývá se také filozofií jazyka, lingvistikou a sémantikou, vydal knihu Sedm slov o normativních pojmech, jejich změnách v čase a přecházení mezi etikou a politikou.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.